revuetrivium.cz
Trivium - místo, kde tři cesty se stýkají, trojcestí, veřejná ulice
(in Slovník latinsko-český, sestavil Xaver B. Pelikán)
Trivium - doslova „trojcestí“, ve středověkých školách pojmenování pro gramatiku, rétoriku a logiku jako nižší stupeň sedmera svobodných umění; později (v 18. století) též označení pro čtení, psaní a počítání na elementárních školách(in Malý encyklopedický slovník, Academia)
Triviální - všední, otřepaný, sprostý, k základní škole se vztahující(podle Slovník cizích slov, prof. Vilém Pech)
Trivium - internetový časopis, který je pro některé čtenáře místem, kde se cesty stýkají a má charakter veřejného prostoru, pro jiné snaha ukázat základy myšlení a schopnosti formulovat, a je tu také otevřena možnost výkladu pro ty, kteří budou chápat tento časopis jako cosi nízkého.Bohu dík za nejistotu
Anotace:
Četl jsem v Teologických textech, že potřebujeme nově vypracovat pojem Boha tak, aby odrážel naši zkušenost se světě. Smál jsem se u toho, částečně hořce.
Je to hegelovsky postavené na hlavu: Vždyť přeci jediné, co nám může pomoci, je opak: uvědomit si, že svět vůbec není „jistý“; nic není tak směšné jako včerejší samozřejmosti světa.
Nová globální etika: výzva pro Církev
Anotace:
Už motto je alarmující: Pod rouškou „laskavého konsensu“ propaguje globální etika protikřesťanský program …Rozsáhlý článek v Monitoru, psaný zjevně s ambicí „shrnout to podstatné“, trpí řadou neduhů a ten první se ukazuje hned v první větě: všechno „se“ to nějak děje, samo. Jak může globální etika něco propagovat? Pokud nebudeme sami používat řeč konzistentně, jak máme porozumět tomu, o co jde? Globální etika je nanejvýš nástrojem propagandy. Ale v rukách koho?
Veřejné mínění a Skleněný kostel
Anotace:
Vyhýbejte se černým kočkám a veřejnému mínění. Tak by se dalo nazvat „poučení z krizového vývoje“ v časopise Skleněný kostel. V Revue Trivium 4/2011 jsem popsal několik odlišných konceptů myšlení, které se dají ukázat v katolickém prostředí. Tady jde zjevně o něco jiného. Jaký je vlastně vztah „myšlenkového konceptu“ a „veřejného mínění?
Jesuit.cz a Hylmarovo „vyjádření“
Podnázev:
K vyjádření českého provinciála jezuitů P. Hylmara ke komentáři vatikánského rozhlasu Anotace:
Hylmarovo „vyjádření“ je učebnicový příklad, dalo by se na něm ukazovat, jak se dá s minimem dosáhnout maxima, tedy jak se dá vytvořit text, který sice téměř nic nepojmenovává, ale zato dokonale působí. Čtenář tu není od toho, aby rozuměl obsahu sdělení, čtenář je tu od toho, aby mu bylo „jasno“. A v jistém smyslu jasno je - „my si to tady rozvracet nedáme“, ani z Říma ne.
Článek
Anotace:
"Co je to preevangelizace?
Společnost deformovaná třiceti lety preateistické a čtyřiceti lety ateistické výchovy považuje křesťany za nebezpečné šílence. Pre-evangelizace je snaha o to, aby nás místo nebezpečných šílenců vnímali raději jako neškodné blbce.
Ale moc se to nedaří. Náš image totiž neustále kazí kverulanti a renegáti, kteří znevažují toto poctivé úsilí drtivé většiny opravdových křesťanů a odmítají jako neškodní blbci jednat."
Proč číst dopisy a proč je psát
Anotace:
Redakci Trivia, stejně tak jako asi řadě dalších adresátů, přicházejí občas „dopisy“ – poselství a aktuálně myšlenky šířené ve virtuálním světě. Údajně právě na tohle by se měl virtuální svět hodit, aby bylo možné sdílet. Jaká je realita? Nabízí se tu klik na „označit jako spam“. A hotovo.
Separace víry a rozumu
Anotace:
(…) Myslím, že pojmenováváte (současnou) situaci srozumitelně a výstižně. Je to bohužel tak. Celá ta krásná duchovní výbava syntézy rozumu a víry jejich hlavních protagonistů (Tomáš A., aj.) jako by zůstávala ležet ladem právě u těch, kteří se k této syntéze hlásí. V jedné z přednášek kard. Ratzingera někdy na konci devadesátých let jsem se dočetl jeho nelichotivé hodnocení novotomistiky, o níž říká, že se bohužel nedokázala vyhnout separaci víry a rozumu.
Reakce na článek
Anotace:
Odpověď Tomáše Halíka na článek v Triviu 5/2011
Avízo příštího čísla
Minule jsme slibovali, že se podíváme na to, co píšou relativně „mladí“, ale do Trivia 1/2012 se to již nevešlo, tedy příště. Připravujeme také reflexi knihy Tomáše Sedláčka Ekonomie dobra a zla.