2013/3

Je to projev toho, kdo umí rozdávat karty, kdo umí řídit hru a dělat to, co nikdo nečeká. On bude určovat, jaká hra se bude hrát, on bude určovat, kdy přijde ta či ona dílčí katarze. Právě tohle je strategie, se kterou nikdo „nepočítal“, na kterou nejsou tvrdí pragmatici moci v Církvi vůbec připraveni, nejsou proti ní imunní.

Pravda nespočívá v opakování vět, které kdysi pronesl Tomáš nebo kdokoli jiný. Pravda se nás dotýká protože jsme to my sami, kteří máme vyslovit to, co vysloveno být teprve má.

Nejde o pokušení vyslovit nevyslovitelné. Jde o poslání, povinnost pokusit se o nemožné, totiž svědčit o něčem, co není z tohoto světa a na co se tedy řeč tohoto světa, babylonská řeč, vůbec nehodí.