Anotace:
V sedmdesátých létech mlčel Skalický o Preisnerovi, o Kalvodovi, Habáňovi a dalších – a většina ostatních mlčela o sobě navzájem. Ďábel se z toho radoval. Desetiletí po která tu arcibiskup Vlk „zaváděl“ ducha II. vatikánského koncilu se mlčelo téměř o čemkoli. Není se co divit, málokdo proto umí mluvit. A pokud někdo něco čte, chce se ubezpečovat v tom, že jeho myšlení je „správné“.