časopis Teologické texty

Revue Trivium přinesla již dvě části kritiky Teologických textů – v první části zaměřené na období samizdatu, v druhé na aktuální stav a opakovaně byla avizována třetí část. Uvedena byla otázkou: jak se z časopisu, který byl víceméně hegemonem a snažil se vykládat a kontrolovat katolické myšlení u nás, stala pasivní víceméně strnulé akademické periodikum s marginálním významem? Co se stalo mezi roky 1990 a 2000 a jak tomu rozumět s odstupem dalších deseti let? Tyto články vznikají postupně, jsou postaveny na několika sondách a nejsou a nechtěly ani být ucelenou kritickou studií o TT. Nicméně tvoří první ucelený rámec pro interpretaci významu tohoto periodika, a je s podivem, že na předchozí dva články nikdo z redakce ani osob blízkých nijak nereagoval (kromě první reakce „článek jsme si vytiskli a přečteme si ho“). Nicméně třetí článek o TT se pozdržel a v logice věci rozpadl na dvě části. V tomto „dokončení“ se z části věnujeme procesu v uplynulých 20 letech, samostatně se pak ještě znovu díváme na aktuální stav TT.

Jak obstály samizdatové Teologické texty v zadání, které si samy daly? Nehledě na Mádrův nesporný dobový přínos je třeba klást otevřené otázky - a odpovědi na ně zdaleka nejsou jednoznačné

Dá se začínat od sebe, ale jinak. Chybí nám „Prolegomena ke každému začátku od sebe, který nemá být selháním.“

„Evropské národy postupně vytvořily na základě své historické zkušenosti tři verze nejvyšší hodnoty: Antické dobro (aghaton), křesťanskou lásku (agapé) a osvícenou svobodu (liberté)“. Tolik citace z textu J. Polákové na počátku 90. let. A autorka dále dodává, že další hodnotou, ve které dnes žijeme je „tvořivost“ (kreativita), ve které lze vidět syntézu předchozích. Krásné schéma. Skvěle vypovídá o zavádějících stereotypech a naivitě celé jedné (uplynulé) doby.