kultura a Církev

Materiály připravované Pastoračním střediskem Arcibiskupství pražského na každou neděli a následující týden a dodávané do kostelů diecéze jsou nazvány „Nedělní liturgie“ a kromě příslušných liturgických textů obsahují i krátké úvody k jednotlivým čtením, kromě toho „úvodní rámeček“(často citace z nějaké knihy zaměřené na pastoraci), „rámeček textů k zamyšlení“ a krátké „motivy“ k jednotlivým dnům v týdnu. Vycházejí ve stejném formátu a vnitřní úpravě již několik let a tak se doslova „nabízí“ k tomu podívat se do nich jako do jakéhosi „deníku“ arcidiecéze. Doufejme jen, že je někdo archivuje, protože katolická teologická knihovna je v archivu ke studiu nemá.

Proč tohle číslo vyšlo, co to má znamenat? Ptal jsem se a opakovaně četl úvodní slovo šéfredaktora fra Dominka Duky OP. Kromě běžných frází je tu jedno pozoruhodné tvrzení: Umění by mělo být také podnětem, ke komunikaci, k dialogu… k rozhovoru. A z takového rozhovoru prý vyrostlo 190 stran tohoto čísla. Opravdu na to nestačil jeden článek?

Encyklika Láska v pravdě je skvělým krokem myslitele, strategickým krokem, i když je zde mnohé jen naznačeno, otevřeno. Článek se snaží ukázat směr, kudy se dají některé teze encykliky domýšlet a rozvíjet.

Vzkaz pro redakci: přestaňme se na sebe dívat očima „současné kultury“, a sebevědomě se na současnou kulturu dívejme jako katolíci. Proč přijímáme vnucenou roli? Žijeme ve světě – jistě ale neměli bychom podléhat světu a připodobňovat se mu.