Anotace:
I v tom nejniternějším prožívání je to rozum, který je naším průvodcem, naše řeč zpravidla má rozumnou strukturu, jen se odkazuje na vnější rámec porozumění, tj. nezabývá se zbytečně zpřesňováním výrazových prostředků: buď je to založeno jako danost (a pak má smysl vzhledem k tomu mluvit o racionalitě), anebo je to zcela závislé na „nějakém bohu“, iracionální struktuře světa, se kterou nemáme nic společného. Ani jedna z těchto variant nelze vyloučit – pro první svědčí racionalita, pro druhou iracionalita.