věda

Články patřící k danému tématu

Spolupráce mezi teologií a vědou?

Podnázev: 
(o moudrosti a o tom, co je nemoudré)
Anotace: 
V Teologických textech vyšel již před delším časem článek Predpoklady pre spojenectvo vedy a teológie (Róbert Sarka). Protože je u nás toto téma poměrně standardně autorsky obsazeno a diskuse o vědě se zdá zablokovaná, nabízí se tento slovenský pokus o systemizaci možných přístupů k vědě jako východisko pro zásadní polemiku s takovým myšlením, které klade teologii a vědu „vedle sebe“.
Osobnosti: 

Nula

Anotace: 
Jazykem přírodovědy je matematika. Nula a nekonečno jako „hodnoty“ vytvářejí meta-matematický rámec přírodovědy. Tento přesah zde nemá jiný význam, než že zakládá možnost, aby člověk „myslel“ jako přírodovědec. Nic víc. Ale řeč člověka je jiná než matematika, a ti, kdo se řeč člověka snaží připodobnit matematice, se stále znovu a znovu mýlí. Na počátku nebyla nula (organizace), ani nekonečno (chaosu), ale Slovo.

Nová globální etika: výzva pro Církev

Anotace: 
Už motto je alarmující: <strong>Pod rouškou „laskavého konsensu“ propaguje globální etika protikřesťanský program …</strong> Rozsáhlý článek v Monitoru, psaný zjevně s ambicí „shrnout to podstatné“, trpí řadou neduhů a ten první se ukazuje hned v první větě: všechno „se“ to nějak děje, samo. Jak může globální etika něco propagovat? Pokud nebudeme sami používat řeč konzistentně, jak máme porozumět tomu, o co jde? Globální etika je nanejvýš nástrojem propagandy. Ale v rukách koho?

Metafyzika, universum a moderní filosofie

Anotace: 
Můžeme používat rozum ve vztahu k celku stvoření, universu, jsme schopni to či ono ve smyslu svědectví o universu a jeho uspořádání pravdivě tvrdit. Jsme schopni ohledávat podmínky naší zkušenosti, vypovídat o souvislostech atd. Víme, že schopnost rozumu přiměřeně postupovat ve vztahu k universu nelze v žádném případě snižovat. Na druhé straně však nelze zapomenout, že bez moudrosti srdce a otevřené otázky po správném jednání ztrácíme celek metafyziky ze zřetele.

Kde začít?

Anotace: 
Středověká reflexe člověka byla velmi hluboká, ale byla nutně navázaná na společenskou realitu té doby, beznadějně do svého výkladu člověka pojala status quo společenských struktur jako cosi neměnného. My se k ní můžeme v mnoha ohledech vracet pro inspiraci, ale pro porozumění člověku ve vztahu k druhým je pro nás přímo nepoužitelná.

Encyklika Fides et ratio proti relativistům

Anotace: 
Pravda o dané věci JE – a to tak, že se k ní přibližujeme, nebo se od ní vzdalujeme – objektivně. I když naše řeč je porušená, zmatená, i když mluvíme každý jinou řečí. Zaměňovat skutečnost, že každý mluvíme jinou řečí, za předpoklad, že svět je kulturní výtvor, který má polyparadigmatickou povahu, je manipulace u mnohých a omyl u těch, kdo si takovou destruktivní představu nechali vnutit.

Encyklika Fides et ratio - Pro ty, kdo ví, jak je to s řečí

Anotace: 
Z každého zastánce „statické“ pravdy mají relativisté neskutečnou radost, je pro ně užitečným idiotem, protože se dá snadno ukázat, že držitelů právě takových „pevných pravd“, které si navzájem odporují, je přehršel, že právě tito natvrdlí zastánci pevné pravdy pilně snášejí důkazy o relativitě… toho, co zastávají.