změna klimatu

Články patřící k danému tématu

Zásadní změna trendů?

Anotace: 
Příloha KT Perspektivy 25/2008 přináší na titulní straně článek Tomáše Machuly o rodině, ocitujme přesně jeho název: „Má instituce rodiny budoucnost? Otázka (pouze) pro euroamerickou kulturu.“ Objevuje se tu postoj, kterému se lidově říká „jsou věci, přes které nejede vlak“. Na stranách Perspektiv se objevil článek, který poněkud vybočuje z řady právě tím, že se zabývá rodinou jako daností a vlak euroamerické civilizace nechává, aby si jel po svých kolejích.
Osobnosti: 

Všichni snad i zaklepou, ale za branou se sejdou mnozí

Anotace: 
Mnozí se tam za tou bránou sejdem, mohou nyní katolíci zpívat ve známé dylanovce „zaklepu na nebeskou bránu“. A všichni, kteří se v onom „všichni“ schovávali, se mohou zježit. Je třeba rozumět, jaký to má význam: o lecčems lze diskutovat, ale nejde obracet smysl věcí.

Teologický obraz pastorace

Anotace: 
Materiály připravované Pastoračním střediskem Arcibiskupství pražského na každou neděli a následující týden a dodávané do kostelů diecéze jsou nazvány „Nedělní liturgie“ a kromě příslušných liturgických textů obsahují i krátké úvody k jednotlivým čtením, kromě toho „úvodní rámeček“(často citace z nějaké knihy zaměřené na pastoraci), „rámeček textů k zamyšlení“ a krátké „motivy“ k jednotlivým dnům v týdnu. Vycházejí ve stejném formátu a vnitřní úpravě již několik let a tak se doslova „nabízí“ k tomu podívat se do nich jako do jakéhosi „deníku“ arcidiecéze. Doufejme jen, že je někdo archivuje, protože katolická teologická knihovna je v archivu ke studiu nemá.

Stará Boleslav a „dopis varhaníků“

Anotace: 
Dopis varhaníků nespadl z nebe – příliš dlouho byla krajina českého katolického myšlení deformována do podoby labské roviny a kdokoli se vymykal, dostal nálepku lefévristy. Papežská mše sv. v Boleslavi ukázala, že už se v mnohém „probouzí“ i doposud mlčící střed, ti, kdo se doposud vyhýbali konfliktům. Jaký je širší kontext této věci?

Salve 2/2011, Kolumba

Podnázev: 
(A pak že se nic neděje 2)
Anotace: 
Proč tohle číslo vyšlo, co to má znamenat? Ptal jsem se a opakovaně četl úvodní slovo šéfredaktora fra Dominka Duky OP. Kromě běžných frází je tu jedno pozoruhodné tvrzení: Umění by mělo být také podnětem, ke komunikaci, k dialogu… k rozhovoru. A z takového rozhovoru prý vyrostlo 190 stran tohoto čísla. Opravdu na to nestačil jeden článek?

Salve 2/09: Křesťanství a filozofie

Anotace: 
Časopis Salve se začíná vymykat z dosavadního českého průměru a šedi: jeho redaktoři se nebojí HLEDAT, nebojí se klást si otevřené otázky – v protikladu ke všem zajištěným a předem vymezeným přístupům obhajujícím hotová ideologická schémata. Zejména se to projevilo tam, kde je předmětem zájmu myšlení samo, vztah křesťanství a filosofie. D. Duka, trochu polekán, se v úvodu řečnicky dotazuje, jestli se redaktoři v tomto případě až příliš nerozkročili. Trivium říká naopak - konečně něco svěžího v české kotlině.

Res Claritatis Monitor

Anotace: 
Nezávisle na institucionální podpoře tu existuje dost silná skupina, která je schopna dát dohromady myšlenkové zázemí, redakci a prostředky na vydávání, která má dostatečné čtenářské okruhy, dopisovatele, mezinárodní vazby… najednou je tu něco nečekaného, reálného.

František a budoucnost Církve

Anotace: 
Intuice bez rozumu by byla utržena ze řetězu, ale rozum bez intuice je jen splihlý řetěz, který vede odnikud nikam, rozum bez živého vztahu k minulosti a budoucnosti je k uzoufání smutný a nudný.

Francie jako vzor?

Anotace: 
Zdá se, že dnes je nám Francie kulturně velmi vzdálená, neznáme jí a podněty z Paříže jsou pro nás těžko komunikovatelné, ale to může být omyl. Sice neplatí nic z toho, co platilo v první republice, vazba na francouzské reálie má ale velkou potenci, a ta by měla být otevřeně diskutována.

Čekání na arcibiskupa

Anotace: 
Nalézt v denním tisku obsáhlý článek o reáliích katolické Církve, nezatížený nějakým primitivním manipulativním cílem, to je jistě věc nečekaná, zaregistrovali jsme to hned na začátku roku 2010 v článku rozebírajícím problematiku jmenování biskupů u nás ve 20. století. Díky tomu se můžeme přesvědčit, jak je těžké napsat něco rozumného a „nestranného“.
Témata: