hudba duchovní

Články patřící k danému tématu

Studijní den II.

Podnázev: 
Nestrukturované pásmo kritických myšlenek
Anotace: 
Hudba? Připusťme si alternativu, že velmi málo lidí kromě hudebníků zajímá, je vnímána jako cosi služebného, nahraditelného, až někde daleko v pozadí za snahou o aktuální pastoraci „současnou“ řečí světa.

Studijní den I.

Podnázev: 
SD, jeho vyznění, nesouhlas se závěry a návrh závěrů jiných
Anotace: 
Jako vždy jde život svými cestami. Studijní den byl připravován tak, aby se ani jedna ze stran nemohla cítit příliš „zahnána do kouta“. Všem podstatným aktérům bylo jasné, že je to snaha dostat se k oboustranně přijatelnému závěru – vlastně se nestalo nic tak tragického, je třeba zachovat pluralitu a vzájemné porozumění. Muzikanti musí slyšet, že jsou profesionálové, a ti, kdo jsou zaměřeni na pastoraci mládeže, musí slyšet, že oni jsou odborníci na pastoraci. Skoro by se to i povedlo. Skoro by se to povedlo, a bylo by třeba dát za pravdu všem, kdo byli už od počátku skeptičtí. Naštěstí život se nedá spoutat a přináší věci nečekané.
Osobnosti: 

Posvátná a zbožná hudba

Podnázev: 
Psalterium II
Anotace: 
Hned v následujícím čísle Psalteria (6/2015) nalézáme další zajímavý a provokující úvodník, tentokrát „apokryf“, a tak se dozvídáme něco víc o záměru redaktora, když se cílevědomě snaží využít jinou autoritu a na téma hudby „přepisuje“ článek Romana Guardiniho o (výtvarném) umění.

Kýč a nepřípadnost

Podnázev: 
(vlídná polemika s články Jiřího Kuba)
Anotace: 
V časopisu pro duchovní hudbu Psalterium začala vycházet série článků o kýči. Autor Jiří Kub má přitom jasné, pragmatické cíle: chce ukázat, že se můžeme a máme ptát na objektivní kriteria kvality uměleckého díla, jinak bude proces poklesu kvality hudební produkce v kostelech pokračovat…
Osobnosti: 

Hudba jako princip stvoření

Podnázev: 
(původně psáno pro časopis Psalterium)
Anotace: 
V Silmarillionu hudba předchází vizualizaci světa. A předchází dokonce vyslovení. Naplňuje prázdno, hudba je „harmonií sfér“ a v ní byl také otevřen prostor svobody, vedoucí k pádu tam, kde „téma“, jednotící myšlenka vychází z pýchy a následného odpadnutí od boha. Naplňuje prázdno a zároveň vytváří disharmonii a dokonce jakýsi „antistvořitelský akord“, který může v jistém smyslu a odvozeně znít sám o sobě, proti záměru stvořitele.