tomismus

<strong>(…) Myslím, že pojmenováváte (současnou) situaci srozumitelně a výstižně. Je to bohužel tak. Celá ta krásná duchovní výbava syntézy rozumu a víry jejich hlavních protagonistů (Tomáš A., aj.) jako by zůstávala ležet ladem právě u těch, kteří se k této syntéze hlásí. V jedné z přednášek kard. Ratzingera někdy na konci devadesátých let jsem se dočetl jeho nelichotivé hodnocení novotomistiky, o níž říká, že se bohužel nedokázala vyhnout separaci víry a rozumu.</strong>

„Kritičtí realisté“ typu Jelena redukují problém pravdy na problém výroků o pojmech, a deformují realitu na straně jedné a metafyziku na straně druhé. Z reality i metafyziky, pokud jsou schopni je vůbec uchopit, dělají pojmová kasárna. Pravda není na povel, je to výsledek tázání.

Už motto je alarmující: <strong>Pod rouškou „laskavého konsensu“ propaguje globální etika protikřesťanský program …</strong> Rozsáhlý článek v Monitoru, psaný zjevně s ambicí „shrnout to podstatné“, trpí řadou neduhů a ten první se ukazuje hned v první větě: všechno „se“ to nějak děje, samo. Jak může globální etika něco propagovat? Pokud nebudeme sami používat řeč konzistentně, jak máme porozumět tomu, o co jde? Globální etika je nanejvýš nástrojem propagandy. Ale v rukách koho?